Prej tady maj loupežníka… 

Kdybychom chtěli potkat Karla Čapka v době, kdy psal drama Loupežník, museli bychom za ním do Paříže roku 1912. Mladík tam vymyslel svoji prvotinu jako jevištní oslavu radosti a volnosti. Ovšem na premiéru si hra musela počkat dlouhých osm let, během nichž autor i publikum prošli bolestnou válečnou zkušeností. Loupežník přichází na jeviště roku 1920 jako bezstarostný a drzý protihráč panovačného a ustrašeného profesora z maloměsta. Rodinná vilka za vysokou zdí se stává groteskní kulisou střetu svobodomyslnosti a strachu ze změny. Loupežník přitom nerespektuje nikoho a nic. Jedni mu tiše fandí a jiní ho upřímně nenávidí. Ačkoliv neznají jeho jméno, každý v něm vidí někoho jiného. Loupežník v lidech probouzí představivost, lehkost a radost ztracenou pod letitým nánosem konvencí a upachtěné všednodennosti. Kdyby Loupežník zabouchal na vaše dveře, otevřete mu? 
Jan Burda, umělecký šéf Divadelního spolku Náplavka. 

Úprava a režie: Miroslav Pokorný.

Hrají: Lucie Vávrová, Zuzana Burdová, Daniela Smutná, Zuzana Faldusová, Jan Burda, Michal Šiller, Jan Carva, Hugo Charvát, Ondřej Junek a Filip Zajan.

Výtvarníci: Hana a Mikuláš Kavanovi;

Světlo a zvuk: Jakub Smutný;

Představení řídí a produkují: Monika Kameníková a Lucie Lipenská.